Zdravime z Nepalu z hlavniho mesta Katmandu, kde pobudeme ted nekolik dni. Nase cesta do Indie probehla v pohode. Turkish airlines maji skvely servis a doleteli jsme s nimi v poradku a to jsem mela obavy a hlasovala jsem spis pro letenku s Lufthansou. Do Dili jsme prileteli v patek ve ctyri rano a v letistni hale na nas cekal agent Service international, kteri zajistuji nasi cestu. Do hotelu jsme dojeli v pet a rychle jsme zalehli, presto bylo vstavani v devet krusne. Po snidani, kde jsme si dali pro jistotu zatim jen nejake sladke veci, na nas cekal ridic ze vcerejska a nas pruvodce. Ten se ukazal byt jako vtipny mlady muz hovorici velmi dobre anglicky a francouzsky a jak jsme se dozvedeli, tak zoufale hledajici manzelku. Takze kdyby jste nektera mela zajem, je opravdu moc mily a fesak. Trochu problem je, ze si mysli, ze vsechny zeny ze zapadu chlastaji a kouri {nejakou dobu chodil s Nemkou]. Byl nezvykle otevreny a muj drzy manzel se ho samozrejme vyptaval na kde co. Prohledli jsme si nejvyznamnejsi pamatky v Old i New Dili vcetne Lotusoveho chramu. Na nekterych mistech se s nami chteli fotit domorodci, dokonce mi jednou strcili do ruky dite, abych se s nim vyfotila. V Dili jsou obrovske kontrasty. Bydleli jsme v hotelu, ktery byl soucasti nakupniho centra, ktere si s tim nasim v nicem nezadalo, ale o padesat metru dal byly hrozne slumy. Lide jsou tu mili, i kdyz na nas casto nekdo zira, neni to zatim tak hrozne, jak vyhrozovali v ruznych pruvodcich. Dneska rano jsme v deset odjeli na letiste, odkud nam ve dve letelo letadlo do Nepalu. Bezpecnostni kontroly jsou dost velke a vsude i ve meste je plno policistu, zrejme jako reakce na atentaty v Bombaji. Ted jsme po veceri a sedime v jednom zaplivanem internet cafe, kde nam trvalo dvacet minut, nez jsme se prihlasili do mailu a na tyhle stranky.
